(postřeh č.7 trenéra TEMPO MAKERS v roce 2023)
Za úspěchem, a mnohdy i neúspěchem, dítěte stojí hlavně rodiče. V prvním případě takovou pomoc samozřejmě kvituji a podporuji. Ta pomoc musí být hlavně v podpoře zajistit pro své potomky ty nejlepší podmínky, častokrát na úkor svého volného času. Tato obětavost se vyplácí. Děti mají ideální podmínky se soustředit jen na svůj výkon a mohou rozvíjet talent a zvyšovat potenciál.
V případě neúspěchu hrají velkou roli spíše ambice samotných rodičů, než neschopnost dítěte. Ty totiž mladé sportovce velmi svazuje, než aby ho posouvaly ve vývoji dál. Tady platí jednoduchá věta – dítě musí samo chtít uspět, a ne to brát jako závazek vůči svým rodičům. Ve svém okolí to vidím denně. Výjimky samozřejmě existují, ale jsou to opravdu jen jednotky případů. Pro dětského potomka to může mít nepříjemné důsledky. Rodiče si myslí, že takovým přístupem dělají pro své děti to nejlepší, ale podceňují křehkou dětskou duši. Ti totiž vše velmi rychle odhalí a podle toho se začnou chovat. Chápu přístup rodičů, ale k pozitivnímu výsledku opravdu nevede. I právě díky tomu je velká úmrtnost mladých sportovců v době, kdy by měli svůj talent nejvíce rozvíjet. To stojí za zamyšlení.
V nedávno době mě zaujal další problém, ale s výše uvedeným úzce souvisí. Opět se v České republice zvedla obezita dětí, a to tak vysoko, že už dětští pediatři velmi vážně vztyčují varovný prst. Praví se, že nikdy není pozdě, ale tady už možná je pár vteřin po dvanácté.
Tradiční výmluva, že byl covid a byla nemožnost pohybu je dnes poněkud absurdní. Nikdy totiž nebylo zakázáno chodit do přírody a sportovat. Sice jen jako jednotlivci nebo v kolektivu své rodiny. Tady měli rodiče ukázat, jak je pro ně fyzický rozvoj svých dětí důležitý. Bohužel i zde vidím velké zklamání. Výmluvy nedostatkem času, starostmi v práci beru jako nedostatečné. Kdo má zájem, cestu si vždy najde. Právě v té době jsem trénoval některé děti individuálně díky obětavosti rodičů. A kde jsou tyto děti dnes? Jedna holčina v juniorské házenkářské reprezentaci, druhá vyhrává mnoho běžeckých závodů, třetí se stal stabilním členem kádru Viktorky a další patří mezi opory žákovského týmu pražské Sparty. Z jistých důvodů neuvádím jména, ale vše je ověřitelné a rodiče by vám to potvrdili. Oni totiž mají tu největší zásluhu na tomto úspěchu. Dokázali i přes své vytížení a v čase, kdy podle mnohých „nešlo“ najít prostor, oslovit trenéra, dát mu důvěru a umožnit dětem kvalitní přípravu. Výsledek se následně dostavil. Nelitují času ani vynaložených finančních prostředků.
A pozor, nejde o to vychovat z dětí vrcholové sportovce, ale lidi, kteří již od malička mají pozitivní přístup ke sportu. Tuto aktivitu a zaujetí budou poté přenášet na další a další generace. Prostě mít radost z pohybu a je jedno, zda se jedná o běh, jízdu na kole, plavání, lyžování či kolektivní sporty. Dejme dětem tu šanci a jestli to něco stojí? Takovou investici vám každý ekonom odsouhlasí.
Jirka, trenér TEMPO MAKERS