POSTŘEHY BĚŽECKÉHO TRENÉRA

POSLEDNÍ DOBOU MI TO NĚJAK NEBĚHÁ  

Větu z nadpisu jsem slyšel v poslední době mnohokrát, až mi to donutilo krátce o tom něco napsat. 

Máte svoji práci, kterou děláte rádi, ale po čase zjistíte, že to není ono. Jako byste přešlapovali na místě a ne a ne se posunout z místa. Přesně tak je to i s běháním nebo něčím, co děláte dlouhodobě. Prostě je to taková synusoida, která se po čase objeví snad ve všech případech ať už v práci, soukromém životě, ve sportu nevyjímaje. 

Dá se proti tomu bránit, aby taková situace nenastala? Dá i nedá. Je to přirozený jev organismu. Můžete si vzít dovolenou v práci, najít jinou nebo počkat na novou výzvu, díky které se opět dostanete na vrchol sinusovky. A co sport a konkrétně běhání? 

Klidně si dejte od běhání pauzu jeden dva týdny nebo běhejte i nadále, přestože to není ono. Hoďte přitom tento problém za hlavu a snažte se běháním jen bavit. Žádné výkony, žádná tempa, žádné cíle. To, že budete běhat pomaleji ještě neznamená, že si běh neužijete. Opak je pravdou. Právě pomalý běh s kamarády vás z toho všeho může vysvobodit. Trápíte se něčím, co nedokážete ovlivnit. Tělo ví, proč tak činí, tak ho nechte dělat svoji práci.  

Podobných stavů jsem měl za dobu svého běhání a sportu mnoho. Vždy jsem se tím nenechal otrávit a věřil, že vše přejde. A přešlo. Jedna dobrá rada. Pokud se u vás takový běh objeví. Najděte si kamaráda nebo kamarádku či dobrou partu a vyběhněte společně. Společně sdílené zážitky vám pomohou přestat myslet na to, co vás zrovna trápí – třeba že to neběhá.  

Ačkoliv si myslíme, že jsme běžecká velmoc, stále máme za světem obrovský odstup. V některých zemích jsou oblíbené běžecké kluby a plní nezastupitelnou roli pro rozvoj běžce, a to nejen ten fyzický. U nás je také dost skupin, ale většinou převažují běžci samotáři, pro které je skupina něčím nepřijatelným, co by ohrozilo jejich ego. A když už se někteří do takového klubu dostanou, chybí jim jistý druh empatie. Nedokáží totiž překousnout, že někdo běhá pomaleji a oni by se jim měli přizpůsobit. To je ale na jinou debatu a jiný článek. 

Recept na problém, že vám to nyní neběhá, je jednoduchý. Vyběhněte a radujte se z toho, že vůbec můžete vyběhnout. Na světě je plno lidí, co by vyběhli, ale nemohou. Nedokážu si představit, co byste dělali, kdybyste byli v jejich situaci. Mám dojem, že jsme si přestali vážit toho, že můžeme vůbec běhat. Spokojte se s tím, co máte a pokud budete trpěliví, brzy se dočkáte věty – už mi to zase běhá! 

Jirka, běžecký trenér TEMPO MAKERS