Občas dostávám otázku, zda se mi (nám) vůbec vyplatí pořádat takové malé bezvýznamné závody. Proč tak činím, když vynaložená energie na všechny ty povolení a věci okolo výrazně převyšují to, co z těchto závodů nakonec mám, myšleno zisk. Ten je opravdu minimální ne-li nulový. Ale zkusím odpovědět pomocí citátu od Boba Dylena.
„Člověk má úspěch, když se ráno vzbudí, večer jde spát a mezitím dělá to, co má rád.“
Mám rád ten předzávodní ruch, běžecké nadšení, zápal na trati a úžasné emoce při doběhu a následně v cíli. Bez rozdílu, zda se radují děti nebo dospělí běžci. Nejde mi o množství lidí, i když si postesknu, že jich mohlo přijít víc. Konkrétně V Pytli je velmi hezká trať, která má vše, na co v lese můžete narazit. Některé úseky jsou příznačné jen pro tuto lokalitu, což závodu dává plus navíc. Proč to někoho neláká… že je to malý závod nebo že to dělá zrovna TEMPO MAKERS? I to může být důvod, který respektujeme.
Ačkoliv děláme závod na koleně, máme ruční měření, registraci a výsledky zpracováváme ručně, vždy se snažíme, aby nedošlo k chybám. A pokud k nim dojde, umíme přijmout kritiku, omluvit se a vše napravit. Budu mluvit za sebe i za holky, které se mnou závod připravují, za což jim patří velké díky!
Komerčních závodů je okolo hodně. Chceme ukázat, že i skromný závod může mít svoji kvalitu, vysokou úroveň, báječné výkony a že na nich běhají skvělí běžci či běžkyně. Ceny pro nejlepší máme symbolické, protože nějakou odměnu si zaslouží každý, kdo na závod přijde a odběhne ho. Navíc se snažíme v běžcích (hlavně těch dětských) vypěstovat skromnost, která vždy byla velkou vlastností běžců a běžkyň. Doba se mění a všichni chtějí větší komfort. U nás ale mají zajištěny tři základní věci, které běžec na závodě potřebuje. Startovní číslo, krásnou trať a občerstvení po závodě. Myslíte, že potřebuje více? Nemyslím si to. Mimochodem, občerstvení máme super a fotografy nejlepší. Tady si dovolím být hodně neskromný 😊.
Občas přijde i kritika, ale spíše od těch, co nikdy nic nepořádali. Přesto jsou věci, které nás trápí a i o těch se nebojíme mluvit. Vždycky bylo nepsaným pravidlem, že po závodě všichni účastníci zůstanou a svojí přítomností a potleskem poděkují těm nejlepším. Protože mnohdy ani v zápalu boje nevidí, že jim při doběhu tleská i ten, co doběhl první. Sluší se to oplatit a nejednat ve smyslu, nebudu na bedně, tak jdu domů. Vadí nám i komorní vyhlášení dětských běhů po startu hlavního závodu, ale vyšli jsme vstříc dětem, ač neradi. Myslíme, že hlavně děti si zaslouží právě potlesk těch „velkých“ běžců.
Co napsat závěrem? Odpovím na otázku z titulku. I pro několik nadšených běžců, kteří umí ocenit pořádání závodů, to smysl má. I bezvýznamný závod je závodem a můžete na něm podat špičkový výkon. Jak řekl klasik (parafráze) – není malých závodů. Takže se těšíme na vás všechny na dalším z TEMPO MAKER závodů.
PS: za týden pokračování…
Jirka a TEMPO MAKERS RUN TEAM