O tématu dnešního názorového postřehu, který mimochodem zmiňuji pravidelně, bych mohl psát donekonečna a stejně se mnozí nad tím ani nezamyslí. Škoda, ale zkusím vše opět zopakovat a třeba se najde alespoň jeden, kdo si moji zkušenost vezme k srdci.
Nacházíme se v přípravném období, kdy pilně polykáme naběhané kilometry, posilujeme celé tělo, prostě snažíme se důkladně připravit na nadcházející běžeckou sezónu. Cíle máme určitě nemalé, předsevzetí velká, takže asi největším přáním je nyní dobré zdraví, bez kterého by naše příprava byla prakticky ztracená. Do té patří samozřejmě i nějaké ty závody. Většinou jsou kontrolním testem, jak jsme na tom s výkonností a zda v přípravě není potřeba něco změnit nebo ji doplnit o jiná cvičení. Až doposud je vše správně.
Najdou se ale i tací, kteří místo kvalitního tréninku raději závodí. Zima ne zima, prostě je závod, hurá na něj. Chápu, že někdo nemá rád hrubou běžeckou přípravu a raději volí možnost si každý týden či ob týden zaběhnout nějaký závod. Nacpaná termínovka závodů tomu nahrává. Pořadatelé nenašli volný termín ve vhodnějším období, tak zvolí závod v ryze zimním. Opět nejsem proti, ale každý běžec by si měl pořádně promyslet, jaký závod si vybere. Ne každý totiž může být v tomto zimním období přínosem.
Vždycky jsem preferoval kvalitní přípravu a závodů v tomto období běhal jen minimálně. Abych nemluvil do větru, uvedu konkrétní příklad. Před několika lety jsem se připravoval na zahraniční maraton, na který jsem cílil veškeré své úsilí. Přípravu jsem zahájil v polovině listopadu, neboť samotný závod se konal v polovině března (v teplém počasí). V celé té čtyřměsíční přípravě jsem měl jen tři kontrolní závody (dvě desítky a půlmaraton) a naprosto mi to stačilo. Hlad po závodě udělal své a s výkonem na vytipovaném závodě jsem byl poté naprosto spokojen.
Jsem ze staré školy a nestydím se za to, takže moje názory mohou být pro mladé běžce možná nepochopitelné, přesto si za svými názory a zkušenostmi stojím. Správný běžec musí mít správný hlad a chuť po závodech, cítit velkou motivaci, prožívat velké předzávodní emoce, mít trému, být nervózní. Jen tak totiž dokáže prodat vše, co poctivě natrénoval. Pravda, která platí v každém sportovním období, ať už kolektivním či individuálním. Proto je důležité být správně nabuzen na začátek běžecké sezóny, která dle mého názoru začíná na přelomu března a dubna. Zimní odmlka od závodů není vůbec na škodu. Dokonce bych řekl že je přínosem.
Pokud se přesto na zimní závody vydáte nebo se na ně chystáte, buďte hodně obezřetní. Dbejte na správné oblečení včetně obutí a zbytečně neprochladněte. Každé prochladnutí a následná nemoc může negativně ovlivnit vaši přípravu. Někdy stačí opravdu málo a z báječné přípravy se může stát běžecké trápení a velké zklamání, které vzniklo zbytečnou touhou běžet nic nepřinášejícím závod. Závodit se má v teplém období, kdy netrpí svaly, klouby a kdy je nebezpečí prochladnutí sníženo na minimum.
Snažte se v tomto zimním období důkladně připravit na běžeckou sezónu. Běhejte přiměřeně dlouhé běhy a dbejte na kvalitu tréninku. Kvalitní hodinový trénink ti přinese víc než dvě hodiny trvající trénink zaměření spíše na kvantitu cvičení nebo naběhaných kilometrů. Moji zkušenost, kterou nikomu nevnucuji, přesto doporučuji.
Ať Vám to skvěle běhá.
Jirka TEMPO MAKERS a TEMPO MAKERS RUN TEAM