VÝKONNOSTNĚ ROSTU A NYNÍ CHCI TĚŽŠÍ TRÉNINK
Milí příznivci TEMPO MAKERS 🙂
Při svých trénincích občas narazím na téma, které mě nutí se hlouběji zamyslet než u jiných témat. Nejsou to žádné otázky, na které bych neuměl odpovědět, jen jsem si myslel, že odpovědi jsou známy. Nepřičítám to neznalosti těch, kteří se ptají, jako spíše sobě, že jsem jim to dostatečně a s předstihem nevysvětlil. Ačkoliv si myslím, že není co vysvětlovat, vždy se poté přesvědčím, že stále musím.
Každý sportovec, běžec nevyjímaje, se postupně, když poctivě trénuje, dostane na nějakou úroveň a chtěl by se zákonitě posunout dál. To je princip sportování, s čímž nelze než nesouhlasit. Důležitá je však forma, jakou tu další výkonnost zlepšovat. Tady nastává ten hlavní problém, na který narážím. Myšlenka mnohých je taková, že abych se mohl posunout dál, musím více trénovat. Tvrdím, že tomu tak ale není. Spíše sázím na jinou cestu. Všechna dosavadní cvičení dělat ve vyšší kvalitě a rychlosti a zátěž zvyšovat jen minimálně. Prostě kvalita proti kvantitě.
Opět musím zmínit slova mých trenérů, která jsou neuvěřitelně pravdivá i dnes, přestože je vyřkli před více jak padesáti lety. Trénink tě musí nabít a ne vybít. Druhý den máš být schopen absolvovat stejně náročný trénink jako včera, ve stejné intenzitě a kvalitě. Pokud tě po tréninku budou bolet dva dny nohy, něco není správně. Lidské tělo je jako baterie. Má svoji kapacitu a když ho budete po úplném nabití dále nabíjet, bude se zákonitě vybíjet. V tu chvíli je celý trénink kontraproduktivní a ztrácí požadovaný efekt. Stručně řečeno, to že desetkrát za sebou vyběhnete nejstrmější cestou na Krkavec, z vás lepšího borce neudělá. Spíše se totálně zničíte.
Mně se osvědčilo jít cestou stejného cvičení, ale postupně, pomocí zlepšení všech komplexních dovedností, provádět tato cvičení lépe, kvalitněji, rychleji, prostě zdokonalovat se. Vidím to na těch, které trénuji. Před několika lety neuměli pořádně ani běžeckou abecedu. Dnes ji vystřihnou přímo ukázkově a díky tomu se posunuli dál. Cvičení, která dříve nedokázali správně vykonat, díky zlepšení stylu a ostatních pohybových vlastností, zvládnou nyní dokonale. Není tedy potřeba za každou cenu zvyšovat náročnost cvičení. Můžete samozřejmě ledacos namítnout, ale vše mám vyzkoušené praxí.
Ano, občas nějaká cvičení bolí, to by nebyl sport. Ale nemělo by to být na úrok kvality. Nezáleží, kolik kilometrů uběhneš, ale jak kvalitní to kilometry jsou. Mnohdy ti více prospěje uběhnout deset kilometrů s plněním různých úkolů, než dvacet jen pro tu délku. Letitá pravda trenérů, kteří se učili převážně z praxe. Vezměte si příklad z pracovního prostředí. Co je lepší – absolvovat denně deset pracovních schůzek s výsledným efektem jen deseti procent, nebo tři kvalitní schůzky se sedmdesáti procenty úspěšnosti? Přesně tak to funguje i ve sportu a běhu zvlášť. Než vyběhnete na dlouhý běh přemýšlejte, co by mělo být jeho účelem. Možná poloviční vzdálenost vám přinese více.
Ať vám to běhá a zdraví slouží.
Jirka Mašek TEMPO MAKERS