ÚTERNÍ DOBRÝ KAFE S JIRKOU (18.10.2022)

DĚTI… OBČAS JIM CHYBÍ DISCIPLÍNA

Milí příznivci TEMPO MAKERS 🙂

V poslední době se stále vracím k tématu dětí a jejich trénování. Mám proto své opodstatnění. Zvláště v dnešní postcovidové době je tohle téma hodně aktuální. Na nedávném setkání organizátorů T-Mobile olympijského běhu tento problém mnohokrát rezonoval mezi jinými tématy. A můj pohled je ještě z jiné perspektivy.

Nedávno jsem řešil případ dětí na kroužku atletiky, pořádaném jednou z plzeňských škol. Šlo hlavně o to, že děti se na hodině nedokázaly chovat jako na klasické vyučovací hodině. Nepozornost, roztěkanost, nesoustředění, špatné prováděná cvičení a mnoho jiných nedostatků. A to jsem použil ještě celkem mírná slova, abych vyjádřil skutečný stav.

Asi chápete, kde je chyba. Vždy tvrdím, že každý sport, nejen atletika, je hlavně o disciplíně. To zaprvé. Zadruhé – dotyčné dítě, účastník kroužku, by mělo být z domova dostatečně vychováno tak, aby právě co nejvíce tu disciplínu dodržovalo a i bez toho, zda atletiku dělat chce nebo nechce. V první třídě je ještě těžké určit, který sport dítě bude dělat, ale disciplíně je možné naučit mnohem dříve. A příkladů správného vychování bych mohl uvést velké množství. Děti trénuji moc rád.

Otázkou však zůstává, zda rodiče chtějí své děti předat do rukou trenéra v takovém stavu, aby ho dotyčný trenér naučil co nejvíce. Nebo chtějí prostě jen odložit svého potomka a mít hodinku pro sebe bez ohledu, zda kroužek bude pro něj přínosem či nikoliv. Věřím, že v mnoha případech platí první varianta. V tom případě svého syna či dceru připraví i po stránce výchovy, tudíž disciplíny. Ve druhém případě je jim to tak trochu lhostejné nebo spíše není zájem s tím něco udělat. S druhou variantou se nyní setkávám a dosti mě to trápí. Napadá mě otázka, jak tomu předejít? Řešení snadné není, přesto existuje.

Atletické oddíly si dělají vždy nábor dětí a podle různých kritérií si vyberou ty typově nejvýhodnější. Jedním z kritérií je právě disciplína a chuť se něčemu naučit. Bohužel kroužek atletiky u základních škol tohle nemá. Co by ale mělo existovat, je možnost účast v kroužku odepřít třeba z důvodu špatné disciplíny. Řeknete si, že v první třídě je na to ještě brzy a náš úsudek se může stát mylným. Souhlasím, ale učit děti kázni a disciplíně se dá mnohem dříve, již v útlém věku.

Trenéři v zájmových kroužcích se nemohou primárně věnovat základům chování a disciplíny. Mají učit základům sportu či aktivitě, podle druhu kroužku. Nebo je dnes jiná doba než za mého mládí (blížím se k šedesátce), kdy výchova stran rodičů byla hlavní prioritou? Na mém kroužku chci děti učit základům atletiky, abych je naučil co nejvíce je možné. Věřím, že mnozí rodiče si uvědomí, že základem všeho je správné vychování. Bez toho nelze dosáhnout výsledků v jakémkoliv oboru, nejen ve sportu. Rozhlédněte se kolem sebe a uvidíte, že v tomhle máme všichni velký dluh. Vidím to denně, když navštěvuji hřiště, kde sportují děti. Jsem optimista a věřím, že slušné vychování a disciplína vyhrají. 

Jirka Mašek TEMPO MAKERS