POSTŘEHY BĚŽECKÉHO TRENÉRA

BĚHÁNÍ JE ZÁBAVA. KDO V NĚM HLEDÁ NĚCO JINÉHO, MUSÍ JINAM 

Poslouchám ty řeči kolem sebe a občas si připadám jak Alenka v říši divů. Nemohu se zbavit dojmu, že se někteří z nás, běžců a běžkyň, dostali do jiné kategorie sportu než by měli. Příčin takového stavu je několik. Přes přehnané ambice, mnohdy nereálné, až po ztrátu logického uvažování. Ano, běhání je někdy více o hlavě než o rychlých nohách. Své určitě hrají i všechny ty články na internetu, běžeckých časopisech, sdílení na sociálních sítích a běžeckých aplikacích. Proto jsem třeba moc rád, že jako dopisovatel do časopisu RUN, přispívám do rubriky začátečníci. 

Každý sport a běhání zvláště, bychom měli brát s jistou rezervou. Běháte chvilku a najednou se z vás, hobby běžců, pouhým otočením prstenem princezny Arabely stávají vrcholoví atleti, a to doslova se vším všudy. Zapomínáte, že byste měli být stále těmi hobby běžci, pro které by běhání mělo být především zábavou, uvolněním a odreagováním od stresu dnešní složité doby. Dobrovolně konáte pravý opak a poté se divíte. Přehnaně řešíte vynechání tréninku ze zdravotního důvodu, ztrátu formy před důležitým závodem a také, že vám to neběží tak, jak byste si představovali, zvláště pokud máte za sebou skvělou a náročnou přípravu. Takto věci neřeší ani ti nejlepší z běžců, co se běháním vlastně živí. Co tím chcete docílit? Jen si kazíte radost z něčeho, co by vám tu radost a dobrou náladu mělo přinášet! 

Ačkoliv jsou mé tréninky často obtížné a náročné, nikdy nezapomínám, že by nás měly bavit. Proto jednak zařazuji zábavné hry a snažím se po celou dobu tréninku udržovat dobrou náladu svými komentáři. Jsou občas trefné, možná ironické, ale nikdy ne urážející, spíše motivující. Prostě i velkou tréninkovou dřinu lze dělat s jemnou špetkou humoru.  

Běh opravdu není tím středobodem světa, jak si mnozí myslí a podle toho se i chovají. Možná si řeknete, co je to za řeči od běžeckého trenéra, který se má starat o to, aby každý, koho trénuje, si zvyšoval výkonnost. S tím souhlasím, ale přidávám i druhou stránku k danému tématu. Jsme jenom lidé, které může postihnout cokoliv zrovna v době, kdy se to nejméně hodí. Nic naplat, je třeba to vzít na vědomí a jít dál. Tělo ví, proč tak činí. Není nutné nad tím naříkat, stresovat se nebo dokonce hroutit. Za pár dní si na problém ani nevzpomenete, protože následující týden přijdou další tréninky, další závody a kolotoč běhu pokračuje dál. Vyjde to podruhé, potřetí, počtvrté… kam se poděla ta nutná běžcova trpělivost, o které stále hovořím. Kdo se poctivě snaží, bude odměněn a jestli to bude na vybraném závodě nebo jiném, je úplně jedno. 

Přestaňte si stále kazit radost z běhání a pohybu něčím nepodstatným, co stejně neovlivníte. Jen rozumným přístupem a správným uvažováním tomu předejdete. Postavte se tomu čelem a nehledejte soucit, porozumění a projevy sebelítosti na sociálních sítím a různých sdílených aplikacích. Sledováním a napodobováním druhých si své běhání dobrovolně kazíte. Sledujte sebe, vy jste ti nejdůležitější, tak to již jednou pochopte! Ne ti, co běhají více, rychleji a ještě o tom barvitě povídají a vy se v nich vidíte nebo ještě hůře, kopírujete je bez ohledu na následky, které mohou nastat a většinou nastanou. Buďte sami s sebou! 

Jirka, běžecký trenér TEMPO MAKERS