Stále jsme na začátku koronavirové krize a vůbec nejde předvídat co nastane, až tato situace skončí, vlastně, ani nevíme, kdy vůbec skončí. Každý takový vynucený stav se zcela jistě projeví na myšlení, psychice a zvláště chování lidí, což je naprosto logické. Dopady zasáhnou nejen sportovce, ale zcela jistě se změní poměry v rodinném životě i v zaměstnání.
Podobná situace již nastala i po celosvětové krizi v letech 2009 až 2011 s tím rozdílem, že to byla krize finanční a zasáhla hlavně rozpočty rodin. Kdežto nyní jde o problém zdravotní (koronavirus) a s tím související všechny ty dopady na vztahy a ekonomiku. A řekněme si upřímně, že i sport je na ekonomice závislý. Čím více se máme dobře, tím i více času můžeme věnovat sportu. Jistota zaměstnání a zabezpečená rodina nám umožňuje i více prostředků věnovat svým zálibám. Každá, tak i tato krize všechny tyto aspekty výrazně ovlivní.
Zabývám se sportem již několik let a už nyní vím, že to nebude takové, jako tomu bylo ještě na začátku února letošního roku, kdy všichni přemýšleli, zda mají správně natrénováno a kolik úžasných závodů si zaběhnou, kolikrát pokoří svá maxima, jaké nové výzvy je čekají apod. Všechno zlé, je k něčemu dobré. Mám čerstvou zkušenost, kterou jsem zažil cca před šesti lety, kdy jsme se nemohl zúčastňovat závodů a kdy jsem 12 měsíců neběžel jediný závod.
A vůbec to nebyla špatná doba. Běháte v rytmu, jaký si sami nastavíte a klidně to může být jako když se připravujete na závod. Netíží vás obavy, zda jste dostatečně kvalitně připraveni. Odpadá vám předzávodní stres. Moc nepřemýšlíte, pokud potřebujete dva tři dny vypustit. Půjdete běhat, kdy opravdu chcete a nebude vás trápit, že zrovna neplníte správně tréninkový plán. Podobných plusů je samozřejmě víc. Pokaždé když vyběhnete, budete mít radost, že se můžete pohybovat. Věřte, že po čase si na závody ani nevzpomenete. Ty jsou jakousi přidanou hodnotou, třešničkou na dortu nebo odměna za vaši píli a úsilí, ale rozhodně ne to hlavní. Mě osobně to velmi posílilo.
Právě v tomhle období se nejlépe ukáže, zda jste opravdu ten správný sportovec, jak okolo sebe stále hlásáte. Zda máte opravdu sport rád, či ho děláte jen proto, abyste byli ostatními obdivováni, jak skvěle umíte běhat. Ano, závody jsou kořením našeho sportování, ale i bez nic se dá velmi dobře fungovat. Pro mě to byla velká škola života, kterou bych za nic nevyměnil a naučil mě dívat se na sport i z tohoto úhlu pohledu.
Jsem optimista a vím, že se závodit opět bude, ale spíše bych to viděl na druhou polovinu roku, a proto ani nepřemýšlím, na jaký závod se připravit. Chci si nyní běh užívat bez zbytečného zvyšování výkonnosti a běhat opravdu jen pro radost a udržovat se hlavně v dobré fyzické kondici i v psychické pohodě, zvláště když se na nás valí jedna negativní zpráva za druhou. Takže, jednou si dáte pětku, podruhé patnáct kilometrů, jindy si zaskáčete na švihadle nebo budete dvě hodinky pobíhat po lese. Plno běžeckých guru říká, že běhání je svoboda. Teď máme tu šanci tato slova potvrdit. Dokažme, že běháme svobodně a pro radost a ne pro obdiv druhých.
Jirka Mašek TEMPO MAKERS