Je tomu téměř rok, co jsem se na podobném místě hluboce zamýšlel na téma, zda naše trailové závody přežijí rok 2020. S trochou štěstí přežily. Jenže stejná otázka zůstává nezodpovězena i nyní v roce 2021. Již první letošní závod ukázal, že slůvko „přežijí“, brzy , ač neradi, nahradíme slůvkem „nepřežijí“. Kde hledat hlavní příčiny?
Po prvním trailu u Hájku 12.června se k nám dostala hlasitá slova chvály, zároveň ale také velká tichá kritika, kterou jsme se dozvěděli z doslechu nebo přečtením na sociálních sítích (samozřejmě skrytě). Na jednu stranu nás to moc mrzí, ale na druhou jsme rádi, poněvadž nás to může posunout vpřed.
8.května 2021 jsem pořádali odložený trail z loňského roku v Blovicích. Účast byla nejvyšší z dosavadních závodů, co jsme zatím pořádali, i když k našemu ideálu mělo vše ještě daleko. Přesto SUPER! Důvod je prostý. Jako jediní v okolí jsme měli tu odvahu a závod uspořádali, ačkoli se to ještě oficiálně nemohlo. Všichni nás za tu odvahu chválili. Byli totiž rádi, že si konečně po půl roce mohou zase zazávodit. Bylo jim prakticky jedno, kdo závod pořádá. Šli by na jakýkoliv.
Druhý závod 12.června (vlastně první z letošního seriálu) se již konal v době, kdy se možnost závodit již téměř naplno uvolnila a ejhle. Mnozí již šli jinam, za lepším, za partou, za kamarády, za závody s označením – srdeční záležitost. Všechno samozřejmě respektujeme, jen kdyby ti dotyční neměli u toho tolik keců, jak jsou naše závody super a přijdou znovu. Nepřijdou, jen když bude závodní nouze. Někteří už nyní avizovali, že termín našeho druhého trailu se opět kryje s jinými závody, kde nemohou opravdu chybět. Každý jde tam kde cítí, že je mu nejlépe.
Další věcí, co jsme si přečetli, a která je nám vyčítána se týká označení závodu jako „trailový“. Spíše prý odpovídá označení „silniční“. Co k tomu dodat. Každý z našich závodů se koná v Chráněné krajinné oblasti a získat povolení není vůbec jednoduché, natož pak najít ještě trasu, která odpovídá všem nařízením. Asi to opravdu není doslovný trail, ale na samotném závodě neběžíte více jak dvacet procent na tvrdém povrchu. Ostatní trasy většinou turistické stezky nebo klasické lesní travnaté cesty. Nebudeme se s nikým přít o přívlastek trailový. Osobně jsem běžel mnoho trailových běhů a na tvrdém povrchu to bylo pokaždé více jak polovinu závodu. Tady máme velký náskok.
V té souvislosti mně napadá otázka, proč někteří na takové závody vůbec chodí? Abychom poté na pořadatele mohli snést vlnu kritiky, co všechno bylo špatně, co by udělali lépe a aby zdůraznili, že jinde to dělají jinak a zdařileji. O takové opravdu nestojíme. Vždycky jsem si myslel, že na běžecký závod se chodí hlavně za svým výkonem a ne za zjišťováním, že trailová trať není trailová, medaile obyčejná, občerstvení nedostatečné a ceny nedůstojné. Jo, jo, jiná doba, jiné měřítko hodnot běžeckého závodu.
O to více si ceníme těch, kteří jsou myšlence TEMPO MAKERS věrni. Všichni patří mezi naše VIP závodníky a vždy budou mít u nás přednost. Moc jich není, přesto jsme na toto zdravé a silné jádro hrdi. Myslíme si, že pochopili jednu základní a hlavní myšlenku sportu, která platila a platí stále. Běháme, respektive sportujeme pro radost, zdraví a dobrou náladu. V cíli stačí se napít, najíst a v klidu si odpočinout. Vše ostatní je jen takové třpytivé pozlátko k přilákání, nemající žádnou smysluplnou hodnotu.
Nebudeme rozhodně stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Vyčkáme na říjen a budeme bilancovat. Zatím nelze určit přesný výsledek. Jedno ale víme již nyní. Jaký bude, záleží čistě na vás, běžcích a běžkyních, kam budou směřovat vaše závodní cesty. Výběr každého je jeho svobodnou volbou a my ji plně respektujeme.
Tento článek není naříkáním, brečením, či stěžováním si. Naše úmysly jsou poctivé a upřímné a právě v těchto tendencích předkládáme své názory a polemiky. Snahou je vždy najít řešení, které nám umožní, aby se závod konal. Pokud i tohle zklame, nezbyde nám nic jiného než stáhnout roletu a krám zavřít. I když s těžkým srdíčkem.
PS: v době, kdy se nemohlo závodit jsem nelenili a v okolí Plzně proběhali kdeco. Objevili jsme plno nových krásných běžeckých tras, kdy by se dal uspořádat skvělý závod. Netoužíme zvyšovat jeho délku. Myslíme, že čtrnácti kilometrová trať je dostatečně dlouhá, ale zároveň i zdolatelná pro všechny, kdo až tak rychlými běžci nejsou. Plzeň by mohla mít krásný 6 – 8 dílný běžecký „krosový“ seriál. Zní to jako hamletovská otázka – chce nebo nechce? Nemám přesnou odpověď, jen své přání, které všichni znáte.
Jirka a celý TEMPO MAKERS RUN TEAM