K tématu regenerace se vracím stále častěji a zjišťuji, že je velmi potřebné a důležité o tomto problému opakovaně mluvit. Ano, nazývám tuto činnost problémem, neboť si myslím, že zvláště v dnešní době, kdy si snad každý běžec myslí, že je robot, potřebujeme tuto činnost zařazovat do tréninkového plánu častěji. Možná i pod dojmem události, co se mi nedávno přihodila, jsem zjistil, že tohle platí dvojnásob i pro mě. Tělo si o něco řeklo a já mu nevyhověl, tak mi vše vrátilo.
Připomenu jedno velmi pravdivé tvrzení.
Čím více trénujete, tím lépe se musíte zotavit. Obzvlášť když stárnete a tvrdě trénujete.
A přesně tohle platí, když místo trénujete, zaměníte – závodíte.
Jsme jenom hobby běžci a závod je pro nás oslavou běhu, proto chceme co nejvíce závodit – typická odpověď, kterou stále slýchám. S tím se dá souhlasit, ale každé tělo má své limity a každý je má na jiné úrovni. Co zvládne jeden, nemusí druhý. Když občas vidím nabitou termínovku závodů některých běžců, jen krotím hlavou. Běháme pro radost nebo pro medaile či pro sbírání srdíčkových lajků na FB? Asi od každého něco, jen to běhání pro radost se trochu míjí účinkem. Abyste běhali pro zábavu a radost, nepotřebujete běžet závod. Stačí si vyběhnout do nejbližšího lesa a pohyb ve formě běhu si náležitě vychutnat. Mnohdy pohledy srnek a vyplašené zvěře vám udělají větší radost než davy lidí u trati. Opět tím nechci odradit od běhání závodů. Někdy je ale lepší zvolit jinou formu běhu než je závod. A jak to souvisí s regenerací?
Na závodě je vždy větší stres, byť si řeknete, že ho dáte na pohodu. Máte na sobě číslo, což je pro sportovní mysl signál – jsi závodník, tak běž. Řeknete si, neřeším čas, ale čím víc se blíže konec závodu, tím více přemýšlíte o výsledném času. Nechcete zklamat sebe i své kamarády. Prostě ten závodní stres vás zasáhne, ať chcete nebo ne. Co si místo toho vyběhnout jen tak bez toho, aniž se budete cítit provinile, že se zastavíte, pokocháte přírodou, prudký kopec v klidu vyjdete, celý běh si užijete. Žádný stres, žádný tlak na výsledek i čas a v mysli dobrý pocit, že jste udělali něco pro své zdraví.
Zkuste přijmout tento stav, výměnou za několik již vámi naplánovaných závodů. Když už neumíte odpočívat a nechat tělo zregenerovat, nabídněte mu tuto možnost. Určitě je tohle lepší varianta než sedět doma se zraněním a závidět ostatním, že mohou běhat. Zažil jsem to sám a nechci vše opakovat. Možná proto apeluji na ostatní, i když vím, že většinou házím hrách na zeď. Ale napsat jsem vše musel.
A závěrem bych zmínil výrok Jana Volára, pod který se podepisuji a je ohledně ztráty výkonnosti díky stresu a nedostatečné regeneraci:
„Stres je zabiják výkonnosti a může být příčinou stagnace. Vadí nejen pracovní stres, ale i příliš náročný trénink bez dostatečné regenerace. Hřebíčkem do výkonnostní rakve může být i nadměrné závodění.“
PŘÍŠTĚ: Léto není nepřítel běhání, ale naopak jeho blízký přítel…
Jirka, běžecký trenér TEMPO MAKERS