Na jaký čas běžíš? Za kolik jsi to zaběhl? Také se vás někdo okamžitě zeptal, ať už před závodem nebo po něm, v jakém čase jste doběhli?
Neměly by raději zaznít otázky – jak se ti běželo nebo jak sis užil celý závod? Myslím, že tyto otázky jsou mnohem vhodnější než ty první dvě.
Nevím proč, ale nejvíce nás zajímá čas a až poté celkový prožitek z běhu. Když se takto zeptá trenér, je vše pochopitelné. Pokud se zeptá kolega běžec, má to většinou jiný důvod. Tázající většinou doběhl v lepším čase a tudíž se těší, až se zeptáte vy a on se bude moci pochlubit lepším časem. Ano, i takto se mnozí chlubí svým výkonem, a tím posilují své ego.
Jako trenér jsem se naučil nejprve vyslechnout si běžcovi pocity, až poté výsledný čas. Jakmile odezní všechny ty pozávodní emoce, rozeberu s ním jeho výkon. Pochvala je na místě, ale možná ještě důležitější je otázka – co bys chtěl(a) ještě zlepšit, aby tvůj výkon byl příště hodnotnější. I sebelepší běžecký výkon by vás neměl uspokojit, ale spíše nakopnout a motivovat do další běžecké práce.
Pozor, není to jen o běžcích, kteří jsou motivování časem. Jsou mezi námi tací, kteří si staví jiné cíle. Například, že uvedený závod poběží tak, že ani jednou nepřejdou do chůze. Nebo na závodě vyběhnou všechny kopce, které na trati jsou. Podobných cílů je nespočet a každý je nastaven na něco jiného. Takže někoho potěší výsledný čas, jiného zase, že zdolal závod bez zastavení a nebo prostě doběhl ve zdraví do cíle.
Již jsem mnohokrát psal, že výsledný čas je hezké kritérium pro hodnocení závodu, ale mnohem příjemnější jsou ty důvody, které jsem nastínil. Běžet závod tak, abyste byli se svým výkonem spokojený vy sami, přestože jste doběhli skoro poslední či dokonce poslední. V cíli mít stejně hezký pocit jako na startu a vědět, že zítra si můžete zase obout boty a vyběhnout vstříc dalším kilometrům.
Zapomeňte na otázku – za kolik jsi to zaběhl, ale naučte se zeptat – jak sis závod užil!
Jirka, běžecký trenér TEMPO MAKERS