Posloucháte signály svého tělo nebo jste pod diktátem sociálních sítí, kamarádů nebo vlastního ega a díky tomu přehlížíte svoji únavu, přetížení či dokonce zranění, jen abyste byli stále „in“ a ne „out“? V mnoha případech platí druhá varianta, o to jsem přesvědčen. Co s vámi může takové přehlížení a nerespektování svého těla způsobit? Někdy opravdu hrozí závažný problém, ale to si většinou uvědomíte, až je pozdě.
Nikdy o těchto věcech nemluvím zbytečně nebo jenom abych vypadal hezky a už vůbec nestraším. Jen se vám snažím pomoct, aby jste se vyvarovali zbytečných chyb a pokud možno běhali bez zbytečných prodlev, způsobených dlouhodobým přetížením organismu a tím pádem zraněním. Možná i z důvodu, že jsem sám prošel podobným problémem.
Každý jste originál a díky tomu i rozdílně vnímáte své tělo. Jenže tělo v jisté fázi únavy vydává určité signály, a ty by vás měly varovat, že je potřeba si například odpočinout nebo snížit tréninkové dávky či dokonce přerušit tréninkový proces a na několik dní si dát od běhu pauzu. Stejně tak vše platí i v případě přemíry závodů. Znám osobně několik příkladů, kdy byly tyto signály těla ignorovány a přestože nedošlo ke zranění, přišel jiný problém. Nechuť závodit a dokonce i běhat. Něco jako vyhoření, ale v tomto případě v běhání, což je možná závažnější problém než běžecké zranění. Působí totiž na psychiku běžce a ta může být křehčí než si sami myslíte.
Jak se takové vyhoření u běžce či běžkyně projevuje? Prostě se ztratí chuť běhat, respektive závodit. Najednou se pro vás běh stane přítěží, něčím co nechcete dělat. Závod zase situací, kde se necítíte dobře a budete se jim obloukem vyhýbat. A přitom stačilo jediné, poslechnout své tělo a ne dělat geroje.
Je několik možností, jak tomu předcházet. Například při vedení tréninkového plánu, vkládám všem po třítýdenní dřině regenerační týden, kdy se běhá krátkou dobu v pomalém tempu. Zařazuji i jinou aktivitu jako je turistika, jízda na kole, plavání či v létě kolečkové brusle. Jakákoliv odlišná sportovní aktivita, zatěžující jiné svaly než ty při běhu, pomůže. Pokud je dovolená, je třeba se věnovat odpočinku a běh zcela vypustit. Jestliže pocítíte, že tělo reaguje jinak a do běhu se začnete hodně nutit, vydejte se cestou, kterou jsem uvedl.
Pamatujte si… přiznání takového stavu není vůbec slabost, ale výraz, že běhání máte rádi a myslíte vše naprosto vážně. Užívejte si radosti z běhání a mějte na paměti, že vaše tělo není stroj, ale něco, čemu musíte věnovat tu největší péči. Jinak toho moc nenaběháte, ale to nechcete, nebo ano?
PŘÍŠTĚ: Učíme děti mít radost z běhu nebo vyhrávat?
Jirka, běžecký trenér TEMPO MAKERS